Jak se nejčastěji falšuje med?
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) provádí pravidelné kontroly medů vyrobených (balených) v České republice. Mezi nejčastěji zjištěná pochybení patří:
- Klamavé označení botanického původu medu.
- Pylová analýza prokazující jiný geografický původ než je deklarovaný na etiketě.
- Nízká aktivita enzymu diastáza – aktivita enzymu klesá například stárnutím medu.
- Nadlimitní obsah látky HMF (hydroxymethylfurfural) – vzniká například při vyšších teplotách během zpracování medu.
- Přibarvení medu karamelem E150d – díky větší oblibě medovicových medů se padělatel snaží docílit tmavší barvy medu. Karamelem se upravují světlé medy nebo téměř bezbarvé cukerné roztoky.
- Přítomnost cizích cukrů, nebo vyšší obsah sacharózy.
- Menší množství glukózy a fruktózy, než odpovídá přirozenému obsahu v medu
- Chuť netypická pro med, připomínající spíše cukr.
- Parametr elektrické vodivosti neodpovídá označení medu na etiketě (podle elektrické vodivosti se určuje, jestli se jedná o med květový nebo medovicový).
Jak poznat kvalitní med
Včely si pro sebe vyrobí vždy jen kvalitní med. Kdo jej může zkazit je jen „hloupý“ včelař nebo zpracovatel, který slíbil obchodníkovi, že mu dodá „nejpoptávanější“ a nejlevnější med. Takže kvalitní med si nekupujte v supermarketu, ten med, který má na etiketě označení směs medů z EU a mimo EU, ale od místního včelaře. Včelaři produkují místní medy, které obsahují pylová zrna z regionu, ve kterém se člověk pohybuje a může tak i přes vegetační klid připravovat tělo na nadcházející pylovou reakci. Jen dobří včelaři, kteří si pravidelně nechávají dělat rozbory medů, účastní se medových soutěží a nebojí se jít s kůží na trh, jsou ti praví, od kterých se má kupovat tento přírodní sladký zázrak.
O tom, že krystalizace medu nerozhoduje o kvalitě, spíše naopak, jsme se zmínili v příspěvku, krystalizace medu
Aktuální falšované a nejakostní medy
Seznam aktuálních nevyhovujících výrobků naleznete na adrese potravinynapranyri.cz
zdroj: potravinynapranyri.cz